Honosné domy se střechami ze šedivého vápence, křivolaké uličky s kamennou dlažbou, starý bazar i majestátní hrad, který se vyjímá vysoko nad městem. Gjirokastra (neurč. Gjirokastër) je jedinečnou ukázkou typické osmanské architektury, díky níž aspiruje na titul nejkrásnějšího města v Albánii. Není náhodou, že byla v roce 2005 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Dávná historie dýchá i z památek v okolí, ať už je to byzantský kostel v Labově či vykopávky antického města Antigonea. Kdo sem přijede za přírodou, neměl by vynechat trekování v údolí Zagoria.
5 věcí, které nesmíte minout v Gjirokastře a okolí
|
Gjirokastru lze rozdělit na dvě poloviny: staré město na kopci a nové město v údolí pod ním. Pokud vám nevadí chození strmými dlážděnými uličkami, dostanete se ke všem pamětihodnotem i pěšky, neboť jsou všechny v docházkové vzdálenosti od historického centra. Staré a nové město spojuje okružní linka autobusu městské hromadné dopravy.
Gjirokastra je známá také jako rodiště bývalého albánského komunistického diktátora Envera Hodži a mezinárodně uznávaného spisovatele Ismaila Kadareho.
Historie Gjirokastry
O původu jména Gjirokastry se dodnes vedou spory. Jedni název odvozují z řeckých slov argyro (stříbrný) a kastro (hrad), patrně podle množství střech a schodů pokrytých stříbřitou břidlicí. Druzí se odkazují na legendu o princezně Argjiro, která, než aby padla do rukou tureckým dobyvatelům, raději skočila z hradeb a zabila se. Najdou se i tací, podle nichž jméno městu propůjčil albánský národní hrdina Jiří Kastriot Skanderbeg (Gjergj Kastrioti).
První písemné záznamy o Gjirokastře pocházejí z roku 1336, tehdy město stálo na hranicích byzantské říše. V roce 1432 bylo dobyto Turky. Na rozdíl od jiných tehdejších albánských měst pod novými vládci vzkvétalo a stalo se centrem jedné z jeho administrativních oblastí. V roce 1670 mělo na 2000 domů, osm mešit, tři kostely a 280 obchodů.
V 19. století většina města shořela a honosné domy, které máme v Gjirokastře možnost vidět dnes, vyrostly při následné obnově města.
V první polovině 20. století se v Gjirokastře narodily dvě význačné albánské osobnosti. První byl vůdce komunistického odboje za druhé světové války a pozdější diktátor Enver Hoxha, druhým je spisovatel Ismail Kadare, zřejmě nejznámější albánský autor, jehož díla byla přeložena do mnoha světových jazyků včetně češtiny. Své rodiště brilantně popsal v románu Kronika v kameni (vyšlo slovensky).
Po zhroucení komunistického režimu v Albánii se Gjirokastra stejně jako další města v zemi potýkala s krachem průmyslu a ztrátou pracovních míst. Dodnes se nevzpamatovala z masového vystěhovalectví, které nechalo mnoho z gjirokasterských historických domů neobydlených. Situaci pomáhá napravovat až rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, díky němuž začalo mnoho rodin své domy pronajímat turistům. Významným milníkem bylo v roce 2005 zařazení Gjirokastry spolu s Beratem na seznam světového dědictví UNESCO.
Doprava do Gjirokastry
Autobusy z Tirany (z jižního terminálu přes Drač, Levan a Tepelenu) jezdí do Gjirokastry šestkrát denně, cesta trvá přibližně čtyři hodiny. Dvakrát denně se sem dostanete autobusem z Beratu, třikrát denně z Përmetu a jednou denně (kromě neděle) z Korči. Mezi Sarandou a Gjirokastrou jezdí denně několik autobusů a minibusů, cesta trvá asi hodinu.
Autobusové nádraží je dole v údolí poblíž křižovatky ulice 18. Shtatori s hlavní silnicí Gjirokastra-Tepelena.
UPOZORNĚNÍ: Otevřením tunelu Skërfica na trase mezi Tepelenou a Sarandou přestala přes Gjirokastru jezdit většina autobusů mezi Tiranou a Albánskou riviérou. Spoje z Gjirokastry do Sarandy mají proto i několikahodinové intervaly.
Z řecké Janiny (Ioánniny) vyráží přímý autobus do Gjirokastry v 6:00. Jízdné je nicméně poměrně drahé a většina Albánců volí pouze jízdu k hraničnímu přechodu Kakavija, který přecházejí pěšky, a zbývajících 30 kilometrů do Gjirokastry dojedou albánskými minibusy nebo taxíky čekajícími u celnice. V opačném směru (z Gjirokastry) vyrážejí autobusy ke kakavijské celnici v 7:30, 10:30, 14:00 a 16:30.
Ve městě funguje MHD. Autobusy vás od autobusového nádraží svezou na náměstí Çerçiz Topulli ve staré část města. Soukromé autobusy mají zdolávání strmých a úzkých uliček zakázáno. Nejlépe se kamkoliv po starém městě dostanete taxíkem.
Gjirokasterský hrad
Zdaleka viditelný Gjirokasterský hrad je jednou z největších atrakcí města. Budovat se začal ve 12. století, od té doby byl mnohokrát přestavován a vylepšován, svého času sloužil i jako vězení. Stavitelé využili přirozené obranné polohy na skalním ostrohu vyčnívajícím nad okolní svažitý terén. Uvnitř najdete muzeum zbraní i města Gjirokastry.
Starý bazar v Gjirokastře
Starý bazar je nejstarší čtvrtí Gjirokastry, kam se dnes soustřeďuje nejvíce obchodů, restaurací a stánků se suvenýry. Centrální křižovatka čtvrti, místními označovaná jako Sedlo, je nejčastěji fotografovaným místem ve městě. Původní osmanské jedno- až dvoupatrové domy se střechami z břidlice jsou tu vzorně opravené. V okrajových částech čtvrti jich ale bohužel mnoho chátrá.
Čtvrť Palorto v Gjirokastře
Nejhonosnější domy v celé Gjirokastře se nacházejí ve čtvrti Palorto, která leží západně od Starého bazaru. Některé z budov jsou přeměněné na muzea.
Muzeum studené války v Gjirokastře
Stejně jako v mnohých jiných městech nechal diktátor Enver Hoxha i v Gjirokastře postavit rozsáhlý bunkr, který měl se měl stát útočištěm místních představitelů komunistické strany v případě očekávaného napadení nepřítelem. Labyrint chodeb je 800 metrů dlouhý a nachází se v něm 59 místností. Dnes je zpřístupněn veřejnosti v podobě muzea studené války.
Archeologické naleziště Antigonea
Někdejší antické město Antigonea leží na opačné straně údolí Drinosu než Gjirokastra, na strategicky zvoleném vršku Jerma ve svahu pohoří Lunxhëria. Na počest své manželky ho v roce 295 př. n. l. nechal postavit epirský král Pyrrhos. Část opevnění a strážních věží se dochovala dodnes, stejně jako obvodové zdi mnohých domů.
Jezero Viroi
Pro obyvatele Gjirokastry je jezero Viroi vyhledávaným místem k odpočinku. Nachází se jen tři kilometry severně od města poblíž hlavního tahu na Tepelenu. Vody jezera jsou křišťálově čisté, neboť ho napájí podzemní pramen. Nejkrásnější výhled si užijete z kavárny, která stojí na ostrůvku spojeném s pevninou dřevěným mostkem.
Archeologické naleziště Hadrianopolis
V nížině řeky Drinos odkryl v 70. letech 20. století sesuv půdy zbytky divadla, které – jak se ukázalo při pozdějších vykopávkách – bylo součástí římského města Hadrianopolis. To bylo založeno někdy za vlády římského císaře Hadriana a pojmenováno na jeho počest. Zaniklo pravděpodobně v 6. století n. l. Divadlo je v natolik dobrém stavu, že se v něm i dnes konají představení.
Libohovský hrad
Malebné městečko Libohova (neurč. Libohovë) leží v údolí Drinosu na svazích hory Bureto poblíž hranice s Řeckem. Ali paša Tepelenský tu na sklonku 18. století nechal vybudovat pevnost. Pýchou Libohovy je pětisetletý platan. Oblíbeným cílem v okolí je kostel v Labově, Melanská tekke či hora Bureto.
Kostel Zesnutí Panny Marie v Labově
Podle legendy dal kostel Zesnutí Panny Marie ve vesnici Labova postavit byzantský císař Justinián I. Ten se v něm prý oženil, a navíc svatostánku věnoval třísku z Ježíšova kříže. Místní proto chrám nazývají Labovský kříž a považují ho za poutní místo. Stejně jako jiné albánské středověké kostely je i tento typický cihlami poskládanými do nejrůznějších ornamentů.
Údolí Zagoria
Údolí Zagoria patří k nejlepším místům na trekování v celé jižní Albánii. Vklíněná mezi souběžně se táhnoucí hřebeny, naplňuje tato bezmála tři desítky kilometrů dlouhá dolina význam svého původně slovanského jména: tedy za horami. Krásu tohoto kraje umocňují vesnice s tradičními kamennými domy a pravoslavnými kostelíky. Celé údolí bylo prohlášeno přírodním parkem.
Region Dropull
Dropull je na kulturní i přírodní zajímavosti bohatý region, který se rozprostírá podél řeky Drinos mezi Gjirokastrou a řeckou hranicí. Zajeďte se podívat na některý z mnoha zdejších pravoslavných kostelů nebo do přírodní rezervace Bredhi i Sotirës. Na své si tu přijdou i milovníci antiky.
Průvodcované prohlídky a celodenní výlety
Gjirokastra právem patří k největším turistickým tahákům v Albánii. Vzhledem k tomu, že cesta ze Sarandy trvá ani ne hodinu, je také ideálním cílem pro celodenní výlet z Albánské riviéry. Agentury zajišťují také výlety do Gjirokastëru přímo z Tirany.
V Gjirokastře nabízí služby spousta místních průvodců. Využijte jejich znalosti historie města a užijte si s nimi procházku po městě. Milovníci jídla mají možnost absolvovat kurzy vaření gjirokasterských specialit.
Nejčastějším cílem výletů z Gjirokastry je uhrančivý pramen Modré oko, taxík vás vyjde na zhruba 50 eur za zpáteční cestu. Nezapomenutelným zážitkem pro milovníky nedotčené přírody je off-road výlet do údolí Zagoria, nadšenci jízdy na koni si užijou projížďku s průvodcem v malebné krajině údolí Drinu pod Gjirokastrou. Pokud se vydáte taxíkem nebo ranním autobusem do Përmetu (asi 1 hodina), můžete zkusit rafting na řece Vjosa, což je jeden z nejlepších outdoorových zážitků v celé Albánii.
Užitečné odkazy
Ubytování
Rezervujte si přes Booking.com nejkrásnější ubytování v Gjirokastře.
Itineráře
Potřebujete pomoc s plánováním cesty do Albánie? Vytvořím vám itinerář na míru. Objednat si ho můžete zde.
Půjčení auta
Potřebujete v Albánii půjčit auto? S výběrem vám pomůže můj miniprůvodce.
Internet v mobilu
S aplikací Airalo získáte mobilní internet za pár korun. Zapomeňte na drahá roamingová data i shánění albánské SIM.
Zážitky
Vyhledávač Viator.com vám zajistí místního průvodce po Gjirokastře nebo třeba kurzy vaření.
Mapa Gjirokastry