Gjirokasterský hrad

Zdaleka viditelný Gjirokasterský hrad (alb. Kalaja e Gjirokastrës) je jednou z největších turistických atrakcí města. Hradby se začaly budovat již ve 12. století a na sklonku 15. století je výrazně rozšířili noví turečtí vládci. Stavitelé využili přirozené obranné polohy na skalním ostrohu vyčnívajícím nad okolní svažitý terén. Uvnitř najdete dvě muzea.

Na rozdíl od mnoha jiných albánských hradů není ten gjirokasterský obydlen a na noc se zavírá. Přístupný je v sezóně od 9 do 18 hodin, mimo sezónu pak od 8 do 16 hodin. Za vstup se platí 200 leků, samostatně je nutné zakoupit ještě vstupenky do jednotlivých muzeí. Vchod do hradu je v jeho jižním cípu, k němuž se dostanete ze Starého bazaru strmou dlážděnou ulicí lemovanou stánky se suvenýry a uměleckými předměty.

Hned za pokladnou se octnete v členitém zaklenutém prostoru s mnoha výklenky, v nichž jsou vystaveny zbraně z druhé světové války, včetně děl a italského lehkého tanku L6/40 vyrobeného firmou Fiat. Sbírku starších zbraní najdete v přilehlém muzeu zbraní (alb. Muzeu i Armëve), které vystavuje především válečnou kořist partyzánů, získanou za druhé světové války od Italů a Němců. Kromě válečných fotografií tu uvidíte desítky pušek a kulometů.

Muzeum vzniklo po zrušení vězení, které v roce 1932 nechal zřídit král Zog I. Za okupace ho využívali Italové a Němci a po válce komunistický režim. Zrušeno bylo až v roce 1968 v souvislosti s prvním ročníkem hradního folklórního festivalu, k němuž se trestanci nejspíše nehodili. Prohlídka muzea zbraní vás dovede do cel, v nichž kdysi žili vězni v otřesných podmínkách. Uprostřed města, všem na očích.

TIP: Rezervujte si průvodcovanou procházku po Gjirokastře zaměřenou na období studené války. Kromě věznice navštívíte také Muzeum studené války pod hradem.

V přízemí té samé budovy je Muzeum Gjirokastry (alb. Muzeu i Gjirokastrës), které podrobně mapuje celou historii města. U obsáhlých informačních panelů (i v angličtině) můžete strávit celé hodiny.

Na hradním nádvoří zaujme jeden z neoficiálních symbolů Gjirokastry – americké špionážní letadlo, které bylo v roce 1957 donuceno přistát na tiranském letišti. Pilot byl vrácen zpět Američanům, letoun si ale komunisté ponechali a vystavili ho právě zde, v rodišti diktátora Envera Hoxhy.

Kromě muzea se zde jiné budovy nedochovaly. Výjimkou je hodinová věž (alb. Kulla e Sahatit) v severním cípu hradu, která představuje jeho přirozenou dominantu.

Do roku 1932 stál u hradu mocný akvadukt, který přiváděl vodu z deset kilometrů vzdáleného prameniště na hoře Sopot. Nechal ho vybudovat Ali paša Tepelenský, v meziválečném období byl ale akvadukt stržen a kámen posloužil na stavbu vězení. Před jihozápadním cípem hradu dnes stojí pouze základy tří jeho pilířů.

TIP: Udělejte si procházku kousek za město k Dunavatskému mostu (alb. Ura e Dunavatit či Ura e Ali Pashës), který býval součástí vodovodu. Dodnes dochovaná konstrukce pomohla vodě překlenout rokli nad jižním okrajem Gjirokastry. Část cesty vede po trase původního vodovodu. Jakmile za sebou necháte poslední domy, rázem se ocitnete v divoké přírodě. Od hradu je most vzdálen něco přes kilometr do kopce. Cesta trvá 20-30 minut, držte se stále na jihozápad (viz mapa).

Na celou obrazovku