Voskopoja

Mezi historickými pamětihodnostmi v okolí Korči nemá vesnice Voskopoja (neurč. Voskopojë) konkurenci. Jejím hlavním lákadlem jsou kostely zdobené freskami, s jejichž krásou i uměleckou hodnotou snese v Albánii srovnání máloco. Obrovskou devizou tohoto místa je jeho malebná poloha v kopcích, z většiny pokrytých borovými lesy. Díky své poklidné atmosféře se Voskopoja v posledních letech stala turistickým hitem, čemuž odpovídá i rozšiřující se nabídka ubytování.

Voskopoja je kulturním centrem Arumunů, etnické skupiny příbuzné s dnešními Rumuny. Kdysi bývala honosným městem, dnes je ale pouhou vesnicí o zhruba 1000 obyvatelích. Její vzestup a pád byl neobyčejně rychlý: ještě na konci 17. století byla malou zemědělskou usedlostí, pak ale zažila překotný rozkvět související s rozvojem obchodu a řemesel orientovaných zejména na zpracování vlny a kůže.

V době hospodářského vrcholu v druhé polovině 18. století zde fungovalo množství škol, stálo 24 kostelů a vznikla tu i jedna z prvních tiskáren knih na Balkáně mimo Istanbul. Podle některých pramenů žilo ve Voskopoji až 70.000 lidí, což ale mnozí historici rozporují. Uvádějí, že skutečný počet obyvatel byl patrně násobně nižší, v řádu jednotek tisíc.

Úpadek Voskopoje je dáván do souvislosti s násilím spojeným s protitureckým povstáním v Řecku v roce 1769. Vládcům v Istanbulu pomáhali revoltu řeckých a dalších křesťanů potlačovat albánští muslimští žoldnéři, kteří město opakovaně vyplenili. V roce 1788 bylo nakonec zcela opuštěno. Část obyvatel se uchýlila do Beratu a roli kulturního a vzdělanostního centra dnešní jihovýchodní Albánie převzala Korča.

Z původních více než dvou desítek pravoslavných kostelů jich dějinné zvraty přestálo všeho všudy pět. Ve všech případech se jedná o trojlodní baziliky, jejichž kupole jsou kvůli někdejšímu tureckému nařízení schovány pod rovnou střechou. Fresky zdobící interiéry chrámů vyžadují po dlouholetém zanedbávání zásah restaurátorů, svou uměleckou krásou jsou přesto fascinující. Chrámy jsou rozesety po celé vesnici, některé dnes v důsledku zániku okolní zástavby poněkud stojí nezvykle ve volné krajině uprostřed pastvin. Obejít všechny chrámy vydá na několikahodinovou procházku (trasa zde).

Z pětice kostelů je nejvíce obdivovaný ten zasvěcený sv. Mikuláši (alb. Kisha e Shën Kollit). Stojí hned uprostřed vsi a charakterizují ho arkády vnějšího nartexu (chrámové předsíně), který zdobí fresky slavných bratrů Zografiů. Neméně honosně působí malby v samotném interiéru, který je dílem malíře Davida Selenici.

Vynechat z prohlídky byste neměli ani katedrálu Panny Marie (alb. Kisha e Shën Marisë), která pojme až 1000 věřících a řadí se tak k největším kostelům v zemi. Nachází se na severním okraji obce.

Uprostřed luk jihozápadně od vesnice najdete kostel sv. Michala (alb. Kisha e Shën Mëhillit), který se svými 33 metry působí velice robustním dojmem. Bazilika sv. Eliáše (alb. Kisha e Shën Ilias) stojí v ohrazeném areálu na kopci západně od vesnice, odkud je dobrý výhled na Voskopoju i okolní krajinu. Jejím rozpoznávacím znakem je dvoustupňová střecha, fresky se tu ale bohužel nedochovaly. Jako hřbitovní kostel slouží dodnes bazilika sv. Atanáše (alb. Kisha e Shën Thanasit), kterou najdete na pahorku severně od vesnice. Interiérové fresky jsou ve slušném stavu, kostel však trpěl častými krádežemi, v jejichž důsledku z něj zmizely cenné ikony.

Nejstarší sakrální stavbou Voskopoji je ale klášter Jana Křtitele (alb. Manastiri i Shën Prodhromit) z roku 1632, který stojí na kopci uprostřed lesa severovýchodně od centra. Komplex tvoří kostel v půdorysu kříže a dvě nově opravené budovy, které dříve sloužily mnichům. Z centra obce je to něco přes dva kilometry do kopce, dojetete tam i autem po asfaltové silničce.

Kostel ve vesnici Shipska severně od Voskopoje patří k nejkrásnějším v celé Albánii, a to jak z důvodu malebné polohy uprostřed lesů, tak svou citlivou rekonstrukcí. Nese jméno sv. Jiří (alb. Kisha e Shën Gjergjit) a stejně jako ve Voskopoji je nádherně zdobený freskami. Shipska, která je rovněž obývaná převážně Arumuny, je ideálním cílem pro půldenní procházku z Voskopoji – tam i zpět je to něco přes deset kilometrů. Cestou se zastavte v klášteře sv. Jana Křtitele (trasa zde). Při troše opatrnosti se do Shipsky dostanete i obyčejným autem po makadamové silnici (5 km z Voskopoji).

Z Korči je to do Voskopoje 21 kilometrů po dobré asfaltové silnici, několikrát denně sem zajíždí minibus. Máte-li terénní auto, můžete z Voskopoji pokračovat do Ostrovice. Je to asi 20 kilometrů do vesnice Marjan, která je dobrým východzím bodem pro výstup do nejvyšších partií tohoto odlehlého pohoří.

TIP: Krásný pěší výlet z Voskopoje vede do Vithkuqe, další z malebných horských vesnic tohoto koutu Albánie. Míjet budete celkem 15 kostelů a jeden klášter, minikaňon a naskytnou se vám výhledy na čtyři vrcholy vysoké přes 2000 metrů: Ostrovicu, Gramoz, Valamaru a Suchou horu. Trasu dlouhou přes 20 kilometrů můžete absolvovat i autem 4×4.

Na celou obrazovku